Treking k Everestu (řešení)

Kris — Mon, 11 Feb 2008 10:22:00 GMT

Za nejlepší řešení v tomto případě pokládáme možnost b).

Možnost a) má, jako většina rozhodnutí v dané situaci, své výhody a nevýhody. Dobré je, že jste se rozhodli nepokračovat v cestě výš do hor. Je možné, že se vám opravdu udělá lépe, i když váš nápad dohnat skupinu samostatně o něco později, nebudete doufejme zkoušet realizovat. Za dobré řešení pokládáme přesunout se do nadmořské výšky, kde se vám naposledy poměrně dobře spalo. Počkáte-li do odpoledne s rozhodnutím zda sejít níž nebo zůstat kde jste, není to v zásadě špatně. Na druhou stranu pokud se vám lépe neudělá, což je dost pravděpodobné, a vy zůstanete v Lobuche, následující noc pro vás bude hodně dlouhá. No a pokud se vám udělá hůř, nebude rozhodně ani příjemné ani bezpečné snažit se za každou cenu dostat někam dolů uprostřed noci. Také by bylo dobré zajistit si, že je ve vašem okolí někdo, koho bude zajímat, že vám není dobře – ať už člen vaší původní skupiny, jiný turista nebo místní člověk. Chuť zalézt někam o samotě tiše „hybernovat“ si raději nechte zajít. Není to zrovna dvakrát bezpečné. Raději předem myslete na to, jak se vám podaří znovu sejít s vaší skupinou.

Možnost b) pokládáme za tu rozumnou. Samozřejmě by bylo ještě lepší, pokud by s vámi zůstal někdo z vaší skupiny (popřípadě se přizpůsobila celá skupina). To je ale ne vždy možné, ale třeba budete mít štěstí a najde se obětavec, který se tak rozhodne. Pokud ne, varianta najatého místního průvodce s nímž jste schopni se domluvit, je dobrá varianta.

Pokud se někdo z vás rozhodl pro variantu c), bůh s ním. Jasně, třeba jde opravdu jen o virózu, ale není to příliš pravděpodobné. Lehká bolest v krku a rýma nemusí a pravděpodobně ani nesouvisí s vašimi ostatními problémy. Obecné pravidlo zní, že „všechno nad 2500m se považuje za horskou nemoc, dokud se neprokáže něco jiného“. Bolení hlavy, na které nepomůže pořádně se napít a vzít si jeden prášek typu Paralen, je už víc než jen varovný příznak. Lehký a přerušovaný spánek je sice výše v horách obvyklý, ale nespat vůbec rozhodně o úspěšné aklimatizaci nesvědčí. A to nejsou jediné příznaky horské nemoci, které u sebe můžete pozorovat. Jestliže budete přesto pokračovat ve výstupu, ohrožujete nejen sebe, ale i své okolí. K uvažované záchraně vrtulníkem lze říci jen to, že v konkrétním případě je samozřejmě možná, pokud ovšem náhodou nebude noc (což se stává přibližně jednou denně na poměrně dlouhou dobu, rozhodně delší než by se vám v případě nouze líbilo), mlha, vítr, nebo třeba generální stávka letištního personálu. V tomto konkrétním případě se vaše rozhodnutí jít dál, blíží hození si mincí s orlem na obou stranách. Vy ovšem vsázíte na pannu.

ZDrBlog o první pomoci : Horská nemoc

Treking k Everestu (řešení)