ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem

Blog pro laiky, lektory první pomoci a bobry Naše kurzy najdete zde ...

Novinky

Chcete vyhrát ? Naše testy týdne se rozjely a rádi bychom pravidelným návštěvníkům umožnili zúročit správné odpovědi. Chtěli by jste řešit test týdne bez okamžité správné odpovědi ? Napíšete svoje řešení a za týden zveřejnime odpověď my. Chtěli by jste vyhrát masku k dýchání z úst do úst ? Vyřešíte několik testů a je Vaše. Napište nám svoje názory ...

Silniční lišej

Využili jste na zimu neobvykle teplé a slunečné počasí a vyrazili s kamarádem na cyklovýlet. Sluníčko svítí a hřeje tak, že se to zdá skoro až neuvěřitelné. Tempo výletu je poměrně svižné až do chvíle kdy dorazíte do zatáčky, kde vašemu kamarádovy z ničehož nic podjede přední kolo na štěrku. Něco takového je noční můrou každého cyklisty. To už ale zvedá a nadává tak, jak jste ho ještě neslyšeli. Protože v okamžiku pádu nejel nikterak rychle, a tento by se dal zařadit nejlépe do kategorie „rozplácnul se jako žába“, nejste v první chvíli daleko od toho se začít smát. Když k němu ovšem dojedete blíž, vidíte, že jemu do smíchu není ani trochu. Pravé koleno a loket má odřené, a aby toho nebylo málo, vidíte, že odřeniny jsou plné špíny a drobného štěrku. Žádáte ho, aby zkusil, zda může kolenem a loktem normálně hýbat a zjišťujete, zda ho nebolí něco dalšího. Kolenem i loktem hýbat může, ovšem za doprovodu patřičně peprných komentářů na vaši adresu. Další nevybíravá slova směřují na adresu štěrkové cesty, výrobce plášťů jeho kola a vůbec všem viníkům jeho pádu. To, že neodhadl náklon kola v zatáčce ho štve asi nejvíc. Po chvíli se uklidňuje a začínáte společně přemýšlet, co dál. Vyndáváte z batůžků co máte a co usuzujete, že by se dalo nějak použít. Postupně se tak na trávě ocitá Betadine, tenké gumové rukavice, několik náplastí, obvaz a lahev s vodou.

Přemýšlíte, co budete dělat. 

a) Zavoláte 155, protože když váš kamarád spadl z kola (ještě k tomu bez přilby!), tak by ho měl někdo vyšetřit, aby vyloučil poranění páteře a hlavy. A tuhle zodpovědnost s klidným srdcem přenecháte někomu, kdo to má v popisu práce.

b) Hlavní je ránu pořádně vydesinfikovat, aby se do ní nedostala nějaká infekce. Berete si rukavice – při tom kamarádovy obavy z vaší pomoci rozptylujete historkami o nešťastných zachráncích, jež se bez rukavic nakazili těmi nejstrašnějšími chorobami – a berete do ruky lahev s vodou. Rozhodujete se odřeninu nejprve opláchnout vodou, aby se smyl prach a co možná největší množství zadřených nečistot. Když už to víc vypláchnout nejde, aniž byste do rány nějak museli šťourat, vydesinfikujete ránu Betadine a přelepíte náplastí.

c) Koleno i loket opláchnete vodou (pokusíte se vyplavit co nejvíc nečistot), a pak pomalu vyrazíte směrem k domovu. Tam si odložíte kola a doprovodíte kamaráda na chirurgickou ambulanci do nejbližší nemocnice. Ať mu to vyčistí a ošetří tam.

d) Vodou kterou máte u sebe se pokuste odřeniny co nejvíc vypláchnout. Berete si rukavice a nemilosrdně se snažíte zadřené kamínky a špínu, na kterou nepomáhá proud vody, vydloubat z odřenin kouskem obvazu. V ráně necháte jen takovou špínu, kterou opravdu nedokážete dostat ven. Když se s kamarádem před jeho domovem loučíte, radíte mu na ten zbytek vzít čistý kartáček (na ruce nebo na zuby), zatnout zuby a vyčistit zbytek.

Zveřejněno: 11. 2. 2008, 15:32 od Kris | s 7 comment(s)
Tagy příspěvku:

Komentář

pan Dan napsal(a):

Jako malej jsem něco podobnýho zažil a ač naši zkoušeli všechno možný, nenechal jsem si na to šáhnout! Co z toho plyne? Jelikož sněží, jedu na lyže :)

# února 18, 2008 4:04 odp.

Dominika napsal(a):

Taky jsem to zažila, i když ne při pádu z kola, ale při zakopnutí v běhu po silnici. Jelikož jsem byla pod vlivem alkoholu, tak to rozhodování, jestli drbat rozbitá kolena kartáčkem, připadlo mému doprovodu. Já jsem v tu chvíli byla ráda, že se o mne někdo postará, a nijak jsem neprotestovala. Příjemné to nebylo, ale můžu dál bez obav nosit minisukně :-)

# března 12, 2008 12:02 odp.

Alena napsal(a):

Jojo, potvrzuji vlastní zkušenost. Spadla jsem jako malá z kola při jízdě z kopce a to rovnou na tvář. Mamka mi zachránila roztržené oční víčko i krásnou svěží pleť díky tomu, že se rozhodla pro odpověď a činy d) Na zubní  kartáček a maminku nedám dopustit :o)

# května 30, 2008 10:54 dop.

Zuzka napsal(a):

Já teda nevim. Vždycky mi na různejch zdravovědách tvrdili, že z rány se má vybrat jen to největší, co jde jednoduše a že nic se z ní nemá šťourat násilím. Pak že se to má převázat a jít s tim k doktorovi...

Zuzka

# srpna 8, 2008 6:29 odp.

myneur napsal(a):

Mně se to stalo před dvěma měsíci - akorát jsem nesklouzl na štěrku, ale najel na bordel na silnici. Akorát bacha - normálně jsem si naštípnul rameno! Tam, jak se vážou na pažní kost svaly, tak my ty mrchy natrhly kousek kosti na kterou se vážou (bez dislokace, ale odštěp tam byl). Vůbec jsem to nepochopil, myslel jsem, že dřív se trhaj vazy. Myslel jsem, že to mám jen naražený, hejbat jsem s tim mohl, ale postupně to začalo bolet.

Na místě jsme odřeniny jenom vypláchli vodou s flašky - neměl jsem dostatečně sadistické soujezdce, aby mě tam píglovali oni. Poslal jsem je dál, a cestou potkal kámoše, kterýmu vrazil už přebytečný kolo.

Na pohotovost jsem dojel autem řadě levou rukou a když jsem nasedal zpátky do auta s pravou rukou v šátku, kolem se trošku divili:)

Píglování ran si dokonale užila sestřička, ale aspoň mi říkala miláčku a opakovala, že neni sadista, což jim stejně nevěřim:)

# října 3, 2008 12:04 odp.

Petra napsal(a):

Tohle jsem zažila již dvakrát...

Poprvé ještě na ZŠ, kdy jsem spadla špatně z houpačky do štěrku nebo co to bylo za černý humus a máma mi to dostávala ven - to si naštěstí už moc nepamatuju, jen mi zbyla vzpomínka v podobě pár černých šmouh (zbylý bordel, který už se ven nedostal).

Bohužel druhou (a skoro shodnou situaci) situaci si pamatuji ještě i po těch dvou letech dost dobře! Byli jsme s přítelem v Karlových Varech na výletě na Dianu (vyhlídka) a hned kousek pod lanovkou při sestupu do přírody jsem na kopci uklouzla (měla jsem žabky, jelikož jsme původně měli jet jen do města) a odneslo to to samé koleno! Opět úplně černé, dost hluboké rýhy a "krve jako z vola":) Na místě nebylo čím ošetřit, ani kapesník nebyl! Nakonec jsme našli nějakou ošetřovku v léčebně v lesích na to nejhorší a zbytek se muselo až doma (ještě trvalo vlakem a pěšky)... Drastické, bolavé, ale účinné! Tehdy si mě přítel hodně získal, že mě posadil do vany a drhnul a drhnul nově koupeným měkkým kartáčkem na ruce. Sama bych to nezvládla, bolelo to jako čert:(

# října 20, 2008 8:31 odp.

Pimpa napsal(a):

Ahoj,

můžu jen potvrdit. Tohle vím už od mala od mamky - ,,puritanské doktorky".

Brácha vášnivý cyklista tak dopadl několikrát. Mi doma pak rejžákovali, co to dalo, a že to dalo i kybl slz. Brácha ale nemá ani jizvu.

Takže aplikuji na táborech, a že mě děti proklínají? Aspoň nemusej k doktorovi a s trochou Novikovu nemájí po táboře na bolistky ani památky.

# listopadu 18, 2008 7:25 odp.
Jaký je Váš názor?

(povinné) 

(povinné) 

(povinné) 

Prosím sečtěte 4 a 1 a Váš výsledek napište sem: