ZDrSEM - výuka první pomoci zážitkem

ZDrSEM Školitel - vypsán nový termín na první čtvrtletí r. 2012.

Učíte první pomoc? Chcete jí učit? Baví Vás to?

Zkuste to zážitkem!!!

Nové fotografie z kurzů ZDrSEM

Na stránkách ZDrSEMU najdete nově fotogalerie z lednového "Standardu Open Praha" a dubnového "Horal Ice Age Brno".

Osvěžovací odpoledne pro školitele proběhne 14.6.2011

 14.6.2011 od 17:00, proběhne v našem středisku Modrý koníček osvěžovací odpoledne pro naše školitele. Konec je plánovaný na osmou hodinu. Vede Robert Pleskot. 

Sejmi masku Fantomasi

V poslední době se začlo diskutovat o autolékárničkách. Hrůza - ministerstvo nás donutilo něco koupit! Nikdo to neumí používat! Záchranáři to odmítají!

Můj názor je, že se jedná o klasické zmatení dojmů a pojmů. Lékárnička je lepší než dřív a maska je dobrá věc.

Záchranáři, kteří mají raději roušky a použili by je namísto masky u člověka s krvácejícím obličejem jsou z říše bájí. Rouška je nefunkční kus igelitu, dýchat se s ní dá hůře než bez ní a ochrana před krví na obličeji je minimální až nulová. S maskou jste od obličeje zraněného vzdáleni alespoň ty 2 cm.

Resuscitace lidí pouze stlačováním hrudníku je vhodná pro zahájení resuscitace u infarktu. Utopený a  udušený (například malé dítě) pořád potřebují dýchání. Při autohavárii nenajdete moc infarktů, spíš tam budou ti udušení.

Masku prý neumí nikdo používat, ani na ministerstvu. Bác ho - proč nevyhodit i soupravu na opravu kol, však ji taky mnoho řidičů neumí použít. Autolékárnička je odborná pomůcka a nedá se očekávat, že kterékoliv její vybavení může použít zcela neznalý člověk. Použití obinadel, obvazů, třícípého šátku je rovněž nesmyslné, není li zachránce schopen aplikovat tlak v ráně. Izotermická folie použitá hlupákem pravděpodobně odletí, nebo komínovým efektem zhoršuje tepelný stav poraněného.
Obava, že masku nemůže využívat neškolený laik není důvodem pro její zamítnutí.

Pocit, že některé masky v lékárničkách jsou nepoužitelné je správný, jenže před novelou byly nepožitelné nůžky, škrtidla a obvazy. Kupodivu to mnoho lidí netrápilo. 

Učíme lidi rozhodnout se k resuscitaci ve správnou chvíli a resuscitovat dobře. Trvá jim to cca 1-2 dny. Naučit se dýchat maskou je proti tomu jednoduchá věc.

Sebedůvěru pod stromeček

Darujte poukaz na kurz první pomoci.

Zážitek na vlastní kůži, zábava stres a nakonec sebedůvěra v situacích, kdy jde o život. Pokud jste prošli naším kurzem, víte dobře že je kvalita cenu převyšuje :-)

Vybrat si můžete z různých typů našich kurzů. Poukaz je možno zakoupit na tyto typy kurzů Standard, Horal, Vodák, Mama.Dobu absolvování kurzu si pak již zvolí obdarovaný.

Kurzy probíhají po celý rok a stojí za návštěvu

Nejjednodušší způsob koupi dárkového poukazu je poslat email na silc@psl.cz a poté Vám ho zašleme poštou popř. si ho můžete vyzvednout v kanceláři.

Děkujeme za zájem o zážitkovou výuku první pomoci!

Ukončen příjem přihlášek, probíhá zkoušení a výběr účastníků, informace u jednotlivých kurzů níže

 V rámci grantového projektu Klíče pro život, spolufinancovaného EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY jsme vypsali tyto kurzy:

• první pomoci a prevence (základní kurz s bohatým nácvikem dovedností  zachraňujících život 40 hod)
• laického zdravotníka rekreačních akcí akcí pro mládež a dospělé (nadstavbový kurz zaměřený na táborovou zdravovědu, hygienu, administrativu 40 hodin)
• školitele první pomoci zážitkovou metodou (nadstavbový kurz zaměřený na hlubší znalosti a metodiku výuky zážitkem 60 hodin)

Přihlásilo se 126 zájemců, které jsme hodnotili podle nížeuvedených kritérií. Příjem přihlášek je nyní ukončen, základní kurzy i zkušební termíny pro nadstavbové kurzy jsou přeplněny.

Děkujeme za projevený zájem a velmi se těšíme na setkání na kurzech. Postupně rozesíláme informace o zařazení do kurzů a zkušebních termínů

Použité kritéria vstupu
Pro vstup do základního kurzu je zapotřebí prokázat práci s dětmi a mládeží a věk nad 16 let. V případě převisu poptávky rozhoduje charakter, doba a budoucí práce s mládeží. Dále rozhoduje zájem o navazující nadstavbové grantové kurzy. Zájemci o školitele a zdravotníka tedy mají přednost i v účasti na základním modulu “první pomoc a prevence”.

Pro nadstavbové kurzy  (laický zdravotník, školitel) je zapotřebí absolvovat zkoušku ze základních dovedností (zhodnocení mechanismu úrazu, činnost u bezvědomí, zahájení a provedení resuscitace,). Zkouška bude probíhat řešením několika simulovaných situací. Termíny zkoušek budou dále vypisovány průběžně dle potřeb zájemců. Doporučujeme aby zájemce absolvoval grantový základní kurz nebo kurz ZDrSEM Standard nebo jiný kvalitní  kurz první pomoci. Pro vstup do nadstavbových kurzů je rozhodující výsledek zkoušky, nikoliv potvrzení. Předpokládáme plnoletost, doporučujeme dokončené střední vzdělání.

Zájemce o školitele je nadto žádán o krátký lektorský výstup na téma z oblasti první pomoci, hodnotí se pouze lektorské dovednosti. Vzhledem k metodice výuky budou v případě převisu poptávky rozhodovat osobní zkušenosti se zážitkovou výukou.

V případě převisu poptávky o laického zdravotníka  budou rozhodovat zkušenosti s táborovým provozem.

Termíny:
První pomoc a prevence

• Kurz 1 (dělený, víkendový, Praha 6) Probíhá (18 účastníků)
• Potvrzení účasti na kurzu dostanete nejpozději : 15.10.2010
• První část 22.-24.10.2010
• Druhá část 12.-14.11.2010
• Kurz 2 (souvislý blok, místo bude upřesněno, uvažujeme o Moravě) Vybíráme účastníky
• Potvrzení účasti na kurzu  dostanete nejpozději : 17.12.2010
• Termín kurzu: 19.-23.1.2011

• Vstupní zkoušení Probíhá (36 zájemců)
• První termín: sobota 30.10.2010, 9 - 18 hod
• Druhý termín: úterý 2.11.2010, 9 - 18 hod
• Potvrzení účasti na kurzu 3.11.2010
• První část 19.-21.11.2010
• Druhá část 17.-19.12.2010
• Třetí část 14.-16.1.2010

Laický zdravotník (Praha 6) 

• Vstupní zkoušení Zasíláme informace do 5.11.

• První termín: sobota 4.12.2010, 9 - 18 hod
• Druhý termín: sobota 8.1.2011, 9 - 18 hod
• Potvrzení účasti na kurzu do 3 dnů po zkoušení.

• První část 4.-6.2.2011
• Druhá část: 18.-20.2.2011

• První den 18.30 - 21.00
• Poslední den 9.00 - 16.30
• Ostatní dny 9.00 - 18.00

• Stručně - opakované zkoušení činností rukama v nácvikových situacích. Rozvitě popsáno na http://www.zdrsem.cz/kdo-jsme/metodika-vyuky-zazitkem.aspx

• Rozhodně ano, uvítáme předběžné znalosti a zkušenosti. Doporučujeme obnovování dovedností v oblasti první pomoci minimálně jednou za dva roky. Našich kurzů se s povděkem účastnili i lékaři a zdravotní sestry. Nutné je prokázání dovedností před nadstavbovým kurzem.

• Rozhodující je pouze PŘEDVEDENÁ DOVEDNOST při bezvědomí a  zástavě dechu a oběhu. Minimální zhodnocení situace (mechanismus úrazu a nebezpečí) je druhotné. Znalosti , které k tomu potřebujete jsou  velmi omezené - viz třeba http://www.zdrsem.cz/download/Leporelo_v14.pdf.
• Zkouška bude probíhat řešením několika simulovaných situací. Vstoupíte do místnosti, kde bude simulant předvádět zdravotní problém. Provedete činnost, která je podle Vašeho názoru nutná. Hodnocení lektorem a/nebo simulantem se dozvíte společně se správným řešením. Během zkoušky budete psát testy, které budou podkladem pro hodnocení pouze v případě nejasností výsledku simulací.

• Po patnáctiletých zkušenostech vzdělávání v první pomoci považujeme dobu 40 hodin za sotva dostačující pro nácvik základních dovedností v oblasti záchrany lidského života. Pro záchranu lidského života nejsou rozhodující znalosti - během čtyř dnů kurzu je zapotřebí opakovaně projít nácviky a a simulacemi k získání jistoty v prováděných činnostech. Znalosti o klíšťatech a běžných poraněních vyučujeme ale maximum nácviku je v dovednostech týkajících se záchrany života.
• Činnost  zdravotníka na táboře se bohudíky  netýká hlavně první pomoci. Jeho činnost je ošetřovatelská, organizační a kontrolní. Současná náplň 40 hod kurzu nepokrývá tyto oblasti dostatečně. Zde je naopak nutná kvalitní znalost ošetřování drobných poranění, řešení průjmů a vyrážek. V nadstavbovém kurzu se budeme věnovat těmto tématům zážitkově a do hloubky.
• Iniciujeme inovaci zákonných norem, která rozdělí základní znalosti první pomoci a prevence a znalosti zdravotníka.  KAŽDÝ pracovník s dětmi a mládeží by měl mít základní dovednosti v oblasti první pomoci bez ohledu na funkci, kterou vykonává.

• V současnosti je dle zákona povinná přítomnost zdravotníka pouze na definovaných akcích pro mládež a dorost. Velmi často se laický zdravotník  “stará o lékárnu” i v jiných podmínkách. Mírně rozšiřujeme spektrum znalostí i pro potřeby odlehlejších akcí pro dospělé. Laický zdravotník je pouze pracovní název.

• Dle vyhlášky o autoškole jste oprávněni vzdělávat uchazeče o řidičský průkaz. Není jasně definováno jaké kurzy je možné učit mimo tuto oblast, nicméně řada našich školitelů vzdělává ve školství nebo ve svých firmách.

Které výdaje jsou hrazeny na základě projektu 'Klíče pro život'? Ubytování v místě kurzu? Doprava? Stravování?

• Hrazeno je pouze školné,v případě Prahy 6 je možno přespat v místě kurzu za 50 Kč/noc ve vlastním spacím pytli

• Předmět emailu: “Klíče: jméno kurzu”
• Jméno, kontaktní informace
• dosavadní praxe ve výuce první pomoci nebo na táboře
• Organizace, nebo místo praxe s mládeží
• Kurz a termín kurzu, na který se hlásíte
• dosavadní vzdělání v první pomoci
• předpokládané využití znalostí kurzu (organizace, kde budete učit nebo dělat zdravotníka).

Žízeň

Provázíte lyžařský zájezd do Trois Valée. Pátý den pobytu ráno před snídaní za Vámi přichází matka 7 leté dívky. Jolanka se necítí dobře. Prý už dvakrát zvracela. Nacházíte dívku ležet v posteli, vypadá vyčerpaně. Zdá se Vám propadlá v obličeji, má tmavé kruhy kolem očí. Říká že se jí po zvracení trochu ulevilo, ale cítí se slabá. Včera jedla stejnou večeři jako ostatní. Pak měla žízeň a vypila tři lahvičky minerálky a dva džusy. Matka sděluje, že Jolanka v poslední době pije mnohem víc než dřív. Musí kvůli tomu chodit stále na záchod a dělá jim to problémy na sjezdovce. Je možné, že trávicí problémy jsou způsobené různými druhy džusů. Jolanka se mátožně ohrazuje, že jí džusy chutnaly, a že má stále žízeň.

Při rozhovoru máte pocit zvláštního jakoby ovocného zápachu z dívčiných úst. Necháte jí vypláznout jazyk – je  oschlý a rozpraskaný. Jolanka by se ráda napila.

Matka se ptá, zdali má dát dceři napít a co má dělat dál. Jak se rozhodnete?

A) Dívka má zkažený žaludek z velkého množství džusů, je vhodné jí dát spíše vodu, čaj nebo minerálku.

B) Po opakovaném zvracení by vůbec neměla pít, může to snadno vyprovokovat další nevolnost, je lépe počkat po snídani.

C) Dívka je dehydratovaná, měla by pít cokoliv co jí chutná, džusy jse vhodnější naředit vodou

Po napití se dívce udělalo lépe, ale při posazení se jí výrazně točí hlava. Máte odejít se skupinou na sjezdovku. Co doporučíte matce?

D) Dávat dívce napít co nejvíc, pokud bude chtít.

E) Omezit příjem tekutin, zvláště džusů

F) Vzít dívku k lékaři

Metro přijíždí (řešení)

Pán upadl a v křeči si může rozbít hlavu, měkké podložení je tedy velmi dobrou první pomocí. Jsou-li vám klouby na rukou milé, nestrkejte je mezi tvrdou lebku a ještě tvrdší kamennou podlahu. "Uzemnění" hrubou silou nevede k žádnému zlepšení stavu pacienta, zato může dojít k náhodnému zranění. Volání lékaře nezaškodí, ale pravděpodobně nepomůže.   Nejhrubší chybou je cpaní předmětů mezi zuby. Pokud si pán již jazyk pokousal, knihou mezi zuby mu nepomůžeme, pokud má čelisti v křeči, nic se mezi ně nevejde. Pokusíte se li dostat mezi čelisti silou, může křečujícího ohrozit následné krvácení. Nic mezi zuby, děkujeme.

Křeče ustaly. Je pacient v bezvědomí anebo mrtev? To nám odpoví jen okamžitá kontrola dýchání. Záklonem hlavy uvolníte případně zapadlý jazyk, naopak podložením hlavy můžete zapadnutí jazyka vyvolat. Zatlačování boulí či rovnou nesahání na pacienta je u případné zástavy srdeční skutečně chyba. Pokud byly křeče vyvolány posledními záchvěvy života mozku - teď musíte resuscitovat. Záchranku zavolají kolemčumící.

Pokud pacient spolehlivě normálně dýchá, je možno ho přikrýt. Kontrolujte dýchání nadále, nestrkejte nic pod hlavu a čekejte na záchranku.

Správné odpovědi b) a h).

Metro přijíždí

Sedíte na lavici na nástupišti v metru, čekáte až přijede a čtete si knížku. Vedle vás sedí pán ve středních letech. Bočním pohledem vidíte, že se nějak divně vrtí a v okamžiku příjezdu metra se najednou v křeči sesune po hlavě na mramorovou podlahu. Pěkně se praští do hlavy až to zaduní a začne s sebou v krátkých intervalech škubat. Jeho hlava se ocitá nebezpečně blízko kamennému podstavci lavice a aby toho nebylo málo, tak se ze dveří metra vyhrnou davy lidí.

Co uděláte?

a) Skočíte na pána a budete se snažit ho „uzemnit“ tj. udržet v klidu, aby s sebou tolik neškubal a znovu se nepraštil.

b) Vezmete svůj batoh a položíte ho mezi pánovu hlavu a podestu lavice ve snaze zabránit případnému úderu do hlavy. Pokusíte se zabránit spěchajícímu davu, aby pána neušlapal.

c) Zkusíte dát knížku, co čtete pánovi mezi zuby, aby si neprokousl jazyk.

d) Budete volat na lidi, jestli tu není doktor a aby někdo zavolal záchranku.

Po několika desítkách sekund (vám se to ale zdá jako věčnost) se přestane pán škubat. Leží teď na zádech, nehýbe se, vypadá, že je v bezvědomí. Na čele má pěknou bouli, jak se praštil. Zavoláte na něj, zatřesete mu ramenem, ale bez odezvy. Z davu čumilů se ozývají anonymní výkřiky jako: „zavolejte někdo záchranku“, nebo: „vždyť je jenom vožralej, podívejte se jak vypadá“, a taky: „nešahejte na něj, ještě chytnete nějakou infekci!“

Co uděláte teď?

e) Bojíte se, že může mít poraněnou páteř, tak s ním raději moc nehýbete. Zkusíte mu změřit puls a zatlačit bouli na hlavě.

f) Nesaháte na něj a zavoláte 155 sám.

g) Je vám známo, že po záchvatu křečí je každý vyčerpaný a že se potřebuje chvilku prospat, podložíte pánovi hlavu jeho svetrem, který měl zavázaný kolem pasu, aby neležel na tvrdém a zkusíte najít přikrývku, aby se nepodchladil na studeném mramoru.

h) Zakloníte pánovi hlavu a zkusíte jestli dýchá.

Střešní lavina (řešení)

Stojíte u oběti pod právě spadlou lavinou. Všechny tři možnosti a-c pomíjí základní činnost: Vyloučení  rizika pádu další laviny. Zvláště odsouzeníhodné je, pokud Vás lavina zasype (společně s nešťastnou paní) při měření tepu. Hmatání na krku přináší asi v polovině případů mylné výsledky. V prvotním vyšetření (rozhodnutí, zda pacient umírá právě teď) se doporučuje nejprve zkontrolovat vědomí a pak dýchání. Tep hmatáme až později, když je klid. Základní orientací o stavu oběhu je reakce na podnět a/nebo normální dýchání.

Takže - nejdřív se podívejte nahoru, zda nic nepadá, pak zavolejte, aby se POŘÁD koukal někdo jiný, a teprve pak c) a b)

  Paní dýchá a neodpovídá, má tedy pravděpodobně otřes mozku. Úder do hlavy mohl společně s mozkem ohrozit i krční páteř. Proto držíme hlavu ve střední pozici a ostatní vyhrabávají paní ze sněhu. f) je správně.

Záklon hlavy přímo ohrožuje krční páteř, kterou jsme doposud chránili. Předsouvání čelisti moc neumíme. Proto kontrolujeme dýchání, pokud paní i nadále normálně dýchá, neděláme nic. Respektive držíme hlavu ve střední pozici a režírujeme čumily, aby mávali na přijíždějící záchranku

Léčba šoku je mýtus

Tak jako před mnoha lety, vracíme se k mýtu s velkým M, samotnému děsivému šoku. Tentokrát nechci zpochybnit pouze osvědčené tichoteplotišení ..., ale rovnou celý pojem šoku. Začnu od léčby a třeba se v dalším pokračování opřu i do samotného názvu.

 Proč je léčba šoku mýtus? Protože neexistuje. "Léčba šoku" je slovní obrat totožný s obratem "léčba nemoci". Každému je vcelku jasné, že vyťukat si na Googlu léčba nemoci nepovede k nalezení univerzálního léku na všechny nemoci. Hovoří se o mnoha nemocích a léčba je, kupodivu, u každé jiná.

Není jedna nemoc a není jeden šok. Velmi mnoho nemocí se může zhoršit až ke stavu, nejasně nazývaného šok. Je to matoucí, protože příliš obecný pojem.

Některé stavy nazývané šok se dají léčit, jiné obtížně a jiné (v současném stavu medicíny) vůbec ne.

Příklady?

• šok z vnitřního krvácení - vyřeší pouze včasná operace
• šok z úplného přerušení míchy - téměř neřešitelný 
• šok VELMI těžce alergického člověka po píchnutí vosou - bez injekce adrenalinu umře do 5 minut
• šok z jakékoliv (vnitřní i vnější) ztráty krve - doporučuje se poloha vleže se zvednutou dolní polovinou těla
• šok při selhání srdce - položením a zvednutím nohou pravděpodobně nemocného zabijeme
• máte z toho šok? Výborně, ten jediný (psychický) je léčitelný i staroslavnými pěti T.

 Takže - pojem šok je lepší neužívat obecně, protože moc neříká, ale léčba šoku neříká nic.

Jen doufám, že se zachvíli nedočtu někde o léčbě šoků ...

Střešní lavina

Kráčíte po chodníku a radujete se ze skorojarního slunce. Konečně začlo tát. FFFFFHHHHHUUUUUUUUM !!! Přímo před Vámi sletěla lavina rozbředlého sněhu na starší paní. Srdce Vám buší až v krku a zíráte na její hlavu a ramena vyčuhující z hromady sněhu.

a) zkontrolujete její tep

b) zkontrolujete její dech

c) zkontrolujete její vědomí

Paní dýchá nahlas a přerývaně, zmoklé vlasy jí visí přez zavřené oči a sníh ji pokrývá až do půli hrudníku. Nereaguje na Vaše oslovení. Kolemstojící volají záchranku.

d) odhrabete jí hrudník, aby se nezadusila

e) přikryjete ji vrchní část těla, aby neprochladla

f) organizujete její vyhrabání kolemstojícími

Paní je vyhrabána, přikrytá kabátem, leží na zádech.

g) zakloníte jí hlavu

h) předsunete jí čelist

ch) kontrolujete dýchání

Nosím s sebou třícípý šátek ...

Tak si pročítám různá doporučení a stesky:

"a nikdo neměl lékárničku" ; "jak mám pomoci, když v lékárničce je jen špinavý obvaz a rukavice"; "povinností instruktora je mít u sebe vždy plně vybavenou lékárničku"; "když se něco stane, nemůžu jim ani změřit teplotu" ...

Všude se píše, jaké má být vybavení lékárniček, my ve ZDrSEMu jsme jednu vyvíjeli dlouhá léta a v našich skriptech je to oblíbená a komentovaná stránka. Jak je to vlastně s tou život zachraňující taštičkou?

Každý zdravotník projde ve svém životě obdobím "kvalitního vybavení". Přestane s sebou nosit umolousanou náplast a v malé brašničce má tři druhy speciálních přípravků. Více postižení zdravošílenci přestanou posléze vykrádat svoje ambulance a operační sály a zakupují v internetových obchodech speciální voděodolné a všehojivé přípravky - čtvereček á 60 korun. Malá brašnička se postupně rozšíří ve větší kufr a začíná aspirovat na malou sanitku v zavazadlovém prostoru zdravotníkova osobního vozu. U většiny zasažených choroba v této fázi odeznívá, kufr poslední záchrany se zmenšuje a posléze se redukuje na poněkud oteklejší autolékárničku. U některých nemoc přejde do chronického stádia, vozi s sebou infuzní roztoky (většinou prošlé) a v zvláště těžkých případech si zakoupí osobní automatický defibrilátor, kdyby náhodou jeli kolem infarktu. 

Samozřejmě jsem si těmito stadii prošel, zjistil jsem však zajímavou synchronicitu. Čím víc jsem měl vybavení, tím víc se lidem kolem mě něco dělo. Přítomnost lékaře vždy láká okolí ke konzultaci zdravotních problémů, ale některé zážitky byly příliš dramatické (resuscitace ve vlaku, autohavárie). Ve snaze vyhnout se dalším katastrofám mimo pracovní dobu jsem vyházel veškeré léky a přípravky ze svého batohového vybavení. Bezpečnostní obsah batohu dle Jardy Pavlíčka jsem našlapal do spodu a na dotazy "nemáš u sebe lékárničku" jsem stereotypně odpovídal: "mám třícípý šátek, potřebuješ něco?".  Šátek jsem měl na krku, krásný to propagační výrobek socialistické pojišťovny a neméně socialistické horské služby. Bylo na něm v červenočerném provedení naznačeno cca patnáct způsobů, jak tento kus textilu použít. Po tomto sdělení moji kamarádi většinou přestávali pociťovat obtíže, které je za mnou přivedly a taktéž frekvence závažnějších stavů poklesla.

Toto přechodné období bylo násilně přerváno ztrátou v té době již historicky cenného šátku. Přestal jsem nosit s sebou lékárničku vůbec, někdy mám ty prášky na zuby a někdy zase ne. Odřeniny oplachuji vodou, bolest břicha léčím hladem, úrazy chladem a podchlazené balím do igelitu. Jsem příliš cynický lékař sanitky? Bezpochyby ano, kromě toho však vím, že základní vybavení je láhev s vodou a telefon. Pokud nemám za sebou vybavený vůz s červenými pruhy a modrými světly, je moje schopnost poskytnout první pomoc závislá na rukách a hlavě, které mám s sebou poměrně standartně.

Co Vy - máte v lékárničce něco speciálního? A máte ji teď u sebe ?  

Učit první pomoc - snadno, rychle a navždy

Jak píše Klára Soukupová na serveru  Podnikatel.cz: " Chcete začít podnikat ve vzdělávání? Živnostenský zákon dává této oblasti zelenou. Ačkoli byste to asi nečekali, podnikání v oblasti mimoškolního vzdělávání, pořádání kurzů a školení je živností volnou. Podnikat se dá v ledasčem, pořádání vzdělávacích kurzů a školení je jedna z možností. A jak se zdá, i legislativa v této oblasti podnikání je přívětivá. Možná byste čekali vyšší požadavky na praxi a vzdělání, ale nic takového Živnostenský zákon nežádá. "

A má pravdu, vyučovat první pomoc je snadné. Můžete mít znalosti řezníka, elektrikáře, posudkového lékaře či sanitáře z patologie. Pokud se ovšem budete chtít do věci ponořit do hloubky, ministerstvo školství Vám laskavě nabízí rekvalifikační kurz. Stačí Vám základní škola a 80 hodin. Během týdne a stanete se ...

Čím se vlastně stanete? Ministerstvo to nazvalo Člen první pomoci. Není mi jasné proč, když základním posláním člena je učit, ale co po jméně, praví Shakespeare. Možná si myslíte, že člen první pomoci umí první pomoc i poskytovat, ale to není tak jasné. Zdravotník zotavovacích akcí (další kvalifikace MŠMT) totiž sice potřebuje jen 40 hodin, ale musí mít aspoň středoškolské vzdělání. Obě kvalifikace se podle ministerstva nekryjí

Vaše "členství" Vás opravňuje k výuce první pomoci kdykoliv, kdekoliv ... a nafurt.   Tak jako se doživotně stanete schopným kosmeticky upravovat psy (totožná doba vzdělání), tak se i výuka první pomoci natolik vryje do Vaší duše, že už nepotřebujete navěky nic dalšího. Jednou člen, vždycky člen.

Ostatně, jak to píše dále Klára Soukupová na  Podnikatel.cz:  "Absolvent kurzu se nepotřebuje ohánět osvědčením. Osvědčení je spíše dokladem, že se kurzu či školení ta či ona osoba účastnila. Pro vydání takového osvědčení či certifikátu není mnohdy ani potřeba složit závěrečné zkoušky, které by ověřily nově nabyté znalosti a dovednosti."

Takovýhle absolventů máme na kurzech ZDrSEMu nemálo. Mají několik kurzů  "za dvě hodiny pro šedesát lidí", jednosemestrální zkoušku na VŠ a přemýšlí jak vypadá zapadlý jazyk.

Znalosti jsou jako rostlina, můžete je dostat v podobě semínka, křehké sazeničky anebo vzrostlého stromku. Každá úroveň potřebuje svůj čas a námahu, ale zalévat se musí všechny. Podle mezinárodních průzkumů se praktická dovednost resuscitace ztrácí během jednoho roku po naučení. Myslíte, že lektor Vašeho kurzu první pomoci to zapoměl před rokem, anebo před pěti lety? 

Klíštěnky

Mýtus?: "Odhalíme-li na sobě klíště, vyndáme ho a nalepíme na kus papíru (tzv. klíštěnkuJ) nebo si ho někam schováme, abychom ho následně mohli vzít k paní doktorce, která zajistí jeho vyšetření, zda nešlo o infikovaného jedince."

Se skladováním odstraněných klíšťat "ve velkém" se můžeme čas od času setkat také na dětských táborech, kde zodpovědní zdravotníci nejen že podrobně zapisují časy a místa, odstranění klíštěte, ale mnohdy si hýčkají i svou vlastní "klíštělogickou zahradu" zvířátek vylepovaných do přílohy zdravotnické dokumentace nebo strašidelně se vznášejících v lihu.

Jak to tedy s těmi klíštěcími mrtvolkami je ve skutečnosti? Je to mýtus nebo není?

Je a není. Představa, že vám praktický lékař zajistí vyšetření klíštěte, není reálná. On se bude starat o vás, a na vyšetření namísto klíštěte pošle vaši maličkost. Je tu ale jistá šance, že vám dá kontakt na laboratoře, které v dnešní době rozbory jednotlivých klíšťat zajišťují.

V jaké formě je dobré klíšťata do laboratoře dopravit? Odpovědi příslušných pracovišť se dost liší (extrémní je požadavek živého nebo alespoň skoro živého klíštěte na kousku trávy či vlhké vaty, udržovaného v chladu). V celku se zdá, že klíště může být živé, mrtvé, v lihu, ve slivovici, vyschlé, placaté a cokoli na ten způsob. Alespoň jedna z komerčních laboratoří se dušuje, že to všechno je pro ně použitelné. Jediné, čeho se po zkušenostech děsí, je klíště přelepené izolepou.

Běžné je zjištění přítomnosti původců boreliózy, ale je možný i test na klíšťovou encefalitidu a ehrlichiózu. Vyšetření, které (v závislosti na tom po jaké chorobě pátráte a konkrétní laboratoři) stojí 400-700 Kč, není hrazené žádnou zdravotní pojišťovnou.

Závěr:

Co tedy dělat? Odstraňte zakousnuté klíště co nejdříve po zakousnutí a co nejrychleji (seškrábnout či vytrhnout - více o odstraňování klíšťat ve starších mýtech). Ranku vydesinfikujte něčím jodovým, například Betadinou nebo Jodisolem. Desinfekce má v tomto případě smysl nejen kvůli tomu, že klíště je "špinavé". Mikroby způsobující borelii se totiž nějakou dobu ještě drží v okolí ranky a jód je má ještě šanci zničit. A zkuste nezapomenout, že jste to klíště měli. V případě pozdějších zdravotních potíží o tom informujte svého lékaře.

Jste-li zdravotník na táboře, jste povinni informaci o odstraněných klíšťatech (konkrétněji celou zdravotní dokumentaci) uchovávat půl roku a předat ji rodičům. Jestli jim k tomu přidáte několik exponátů v lihu, je na vás. Maximálně vás budou pokládat tak trochu za exota, ale váš kredit zodpovědného zdravotníka nesporně stoupne (zejména když jim k tomu dáte i informaci, proč jim proboha dáváte něco tak odporného a co se s tím dá dělat).

No a jestli potom klíště někam posílat? To už je jen na vás. Neodradí-li vás cena rozboru ani skutečnost, že nakažené klíště vás nemuselo nutně nakazit (i když průběžné výsledky laboratoří označují přibližně polovinu klíšťat za nakažené), tak hurá do toho. Více informací o můžete získat například na www.kliste.cz.