Přímá masáž srdeční prováděná na ulici
Čas od času se odněkud vynoří historka typu:
„Srdeční chirurg v důchodu zachránil na fotbalovém stadiónu
hráče, kterému selhalo srdce. Uprostřed davu přihlížejících otevřel
mladíkovi hrudník a do příjezdu záchranky prováděl přímou srdeční
masáž…“
Už malé děti vědí, že srdíčko je "tam někde" v hrudníku. No a
to je ten problém. Stejně jako k výměně pneumatik auta potřebujete
hever (nebo musíte být fakt velcí machři), tak ani otvírání lidského
hrudníku není zrovna snadnou záležitostí a je k němu potřeba hodně
síly, navíc správně směřované. Sami lékaři k této variantě srdeční
masáže přistupují v podstatě jen ve dvou případech, které mají společné
zejména to, že v obou je už na počátku pacient s "otevřeným" hrudníkem.
Taková situace může nastat jednak předchozím poraněním hrudníku nebo
přímo při chirurgických zákrocích (např. v průběhu samotné operace
srdce).
Z hlediska první pomoci je tedy více než dostatečné zahájit co nejdříve nepřímou srdeční masáž – tedy prosté mačkání hrudníku.
Závěr:
Nejste-li srdeční chirurgové v důchodu a ocitnete-li se v situaci, kdy je zapotřebí zahájit srdeční masáž (člověk nedýchá + nereaguje na bolest), tak vězte, že zavoláním 155 a včasným zahájením běžně vyučované resuscitace, děláte to nejlepší, co můžete.