Drogy v lízátkách
Mýtus: Děti si musí dávat pozor na lidi, kteří postávají před
školami a nabízí jim lízátka. Může se totiž jednat o dealery drog,
kteří si takto nenápadně připravují své budoucí zákazníky tím, že jimi
nabízená lízátka obsahují drogy.
Přestože v reálném světě pravděpodobně nikdy k tomuto způsobu
vytváření dětí závislých na drogách ani nedošlo, jde o představu velmi
životaschopnou. On totiž takový pán v koženém kabátě rozdávající
lízátka s drogou je svým způsobem pro mnoho z nás přijatelnější, než
skutečnost. V takovémhle případě by totiž stačilo dětem vysvětlit to,
co jim stejně z mnoha důvodů od mala říkáme, že nemají s cizími
(zejména) pány raději mluvit. Natož aby si od nich něco braly a někam s
nimi chodily.
Skutečnost je ovšem bohužel jiná a varování zdaleka ne tak snadné.
Těmi, kdo našim dětem nabízí drogy jako první, nebývá obvykle žádný
tajemný cizinec, ale nejčastěji to bývají jejich vlastní spolužáci.
Pokud byste po přečtení předchozího odstavce dospěli k dojmu,
že nejen ona scéna s pánem rozdávajícím lízátka, ale také samotná
lízátka lze řadit pouze mezi mýty, tak zas tak úplně pravdu mít
nebudete. V poslední době se totiž taková lízátka s drogou (silnými
léky proti bolesti) opravdu vyrábějí. Využívají se v nemocnicích pro
děti, které po operacích potřebují tišit bolesti. Takový malý pacient
pak lízátko cumlá, a když už z něj získá dostatek léku, obvykle usne.
Takovým způsobem lze dávkování poměrně dobře přizpůsobit potřebám
konkrétního dítěte.
Závěr: Je dobré děti (s přihlédnutím k jejich věku)
průběžně seznamovat s riziky drogové závislosti. Nedémonizujte vžak
přespříliš možné dealery drog, je skoro jisté, že pokud vašemu dítěti
někdo drogu nabídne, půjde o známou a pro dítě důvěryhodnou osobu.
Nejsnažšími oběťmi bývají ti, kteří o drogách vědí nejméně.