Na maturitním plese
Nic proti slavnostním příležitostem, ale poslední dobou je toho trochu příliš. Snad všichni z rodiny se rozhodli něco slavit. Jde to jako na běžícím pásu, svatby, narození, výročí, změna práce nebo – jako v tomto případě – maturitní ples. Na maturitních plesech vás vždy udivovalo zejména to, že se konají dříve, než samotná maturita. Vždyť přece po ní by studenti mohli slavit mnohem bezstarostněji.
Nebýt Eva vaše nejmilejší (tedy jedináJ) sestra, tak vás na tenhle ples nikdo nedostal. Teď jste tady a uvažujete, že v osmnácti letech nejspíš pomyšlení na předčasnost oslav nikoho netrápí. Jak se zdá, dobře se tu baví všichni, a když se na chvilku přestanete kontrolovat, tak zjišťujete, že navzdory všem svým předsevzetím, se bavíte jako už dlouho ne. Sledujete, jak vzrůstající alkoholové opojení mění chování jindy tak seriózních pedagogů. Studenti samozřejmě nezůstávají pozadu a vám nakonec připadá, že to vlastně nebyl tak špatný nápad sem jít.
Asi tak dvě hodiny se poměrně dobře bavíte se svými bývalými spolužáky, které jste tu shodou okolností potkali, když najednou máte pocit, že se na vás někdo dívá. Otáčíte se a zjišťujete, že je to tak. Na druhé straně sálu stojí Eva v malém hloučku spolužaček a dívá se přímo na vás. Její výraz je takový, že se ve chvilce omluvíte svým společníkům a co nejrychleji jdete za ní.
Stačí pár vět a víte, co se stalo. Jedna z jejích spolužaček to prý přepískla s pitím a bylo jí špatně, tak šla na toaletu. Když se dlouho nevracela, šly se po ní podívat a našly ji tam prý ležet vedle záchodové mísy a nevědí, co s ní.
Rychle se jdete s děvčaty na jejich kamarádku podívat. Opravdu ji nacházíte přesně jak říkaly. Leží tam na zemi na zádech, nehýbe se a je znát, že zvracela (a bohužel se ne zcela přesně trefila).
Co budete dělat?
a) Je nezbytné o situaci informovat pedagogický dozor, který je za akci zodpovědný. Máte pocit, že ředitele školy jste před chvilkou zahlédli vedle šaten. Rozhodujete se, že dvě dívky necháte, aby počkaly před záchodky a s ostatními jdete pro ředitele.
b) Dobře si uvědomujete, jaký průšvih ji těsně před maturou čeká, pokud ji tu někdo najde v tomhle stavu. Zadními dveřmi ji s pomocí jejích spolužaček vynesete na parkoviště, kde ji posadíte do auta – na sedadlo spolujezdce, které položíte, aby se z toho mohla trochu vyspat dřív, než se vrátíte, abyste ji odvezli domů rodičům. Je jasné, že těm se to říct bude muset, z tohohle stavu asi moc rychle nevystřízliví.
c) Děvče nevypadá dobře, rozhodujete se, že zavoláte záchranku. Koneckonců co by ředitel nebo kdokoli jiný mohl udělat jiného. Takhle tu budou alespoň dřív. Mezitím na ni raději nebudete šahat, abyste jí třeba ještě nějak neublížili.
d) Usuzujete, že než způsobíte poplach, raději se podíváte jak na tom je. Zjišťujete, že děvče dýchá a na přímé a hlasité oslovení reaguje značně neartikulovanými zvuky. S pomocí děvčat ji vytáhnete do umývárny, kde ji posadíte do kouta a opřete o zeď. Vypadá tak docela v pořádku, jen hlava na prsou jí leží jako by spala. Každopádně se zdá, že ta poloha je dost stabilní (nikam se nekácí), takže si s děvčaty rozdělíte místnosti a patra a jdete najít někoho z jejích příbuzných.
e) Usuzujete, že než způsobíte poplach, raději se podíváte jak na tom je. Zjišťujete, že děvče dýchá a na přímé a hlasité oslovení reaguje poněkud neartikulovanými zvuky. Rozhodujete se, že ji s pomocí jejích spolužaček vyvlečete na chodbu, kde je o něco tepleji, a kde ji necháte ležet na boku. Zůstáváte u děvčete a Evu s ještě jednou dívkou posíláte, ať zkusí najít její rodiče a oznámit řediteli, že jste zavolali sanitku.