Lezení na Suškách
Je krásný letní den, a vy kupodivu netrčíte zavření někde ve městě, ale vydali jste se s šesti dalšími lidmi do skal. Protože posledních pár dní trochu pršelo, jediné kam se dá jet jsou Sušky v Českém ráji, kde si vaši kamarádi chtějí vylézt pár cest. Sami se pokládáte za lezce dost podprůměrného, na skály se dostanete poměrně zřídka, ale jak se navázat a pořádně jistit, to víte. Ovšem vyvádění cest necháváte zásadně na jiných, přece jenom je s tím spojené o dost větší riziko než lézt nahoru jako druzí, a na to se necítíte. Váš nápad to dnešní lezení rozhodně nebyl, ale partu kvůli tomu trhat nebudete.
Tři z lidí ve vaší skupině znáte, další tři vidíte dnes poprvé.
Jako první vybírají kamarádi něco jednoduššího, kam jeden z vašich nových známých, Roman, vyleze i s lanem v podstatě bez jištění. Ani upozorňování všech pozorovatelů, ať se proboha jistí aspoň u kruhů, se nesetká s nějakou odezvou. Je sice pravda, že nešlo o žádnou obtížnou lezeckou akrobacii, ale i tak se vám to zdá strašně nebezpečné.
Čas plyne a jak se poeticky říká „stíny se natahují“ a vy už jste si všichni vylezli aspoň dvě cesty. Někteří i tři a teď tak nějak posedáváte pod skálou a proti sluníčku pozorujete poslední dvojici, která je ještě ve stěně. V tom zjistíte, že váš skupinový kamikadze (po dnešním ránu, kdy lezl bez jištění a pár dalších drobnostech v průběhu dne už mu jinak ani neřeknete), začíná popolézat na skále kus od vás, kde je nástup do jiné cesty, očividně o dost těžší. Nabídnete mu, že pokud už tam musí blbnout, budete ho při tom aspoň jistit. Kupodivu nakonec souhlasí.
S povzdechem odložíte svačinu a jdete za ním ke skále. Pro jistotu se smycí zajistíte k nedalekému stromu (to tak, ještě se praštit o skálu kdyby třeba slítnul). Roman-Kamikadze doleze se značnými obtížemi k prvnímu kruhu, dá si tam jištění a pokračuje dál. Jeho obtíže se stupňují, postupně k sobě přitahuje víc a víc pozornosti. Už nejen lidé z vaší skupiny mu radí, co dělat (především si někam dát další jištění) a slézt dolů, ale ozývá se i pár cizích lezců, kteří mají z okolních skal z ptačí perspektivy o situaci docela dobrý přehled. On však jako by nikoho nevnímal. Začínají se mu klepat nohy a vypadá, že každou chvíli spadne. Zdá se, že dát si nějaké další jištění už není schopen, jediné co dělá je, že se pořád souká výš a výš směrem k druhému kruhu. Už je téměř u něj, ale chybí mu pár centimetrů. Snažíte se odhadnout, zda je to dál od země k prvnímu kruhu nebo od prvního k druhému – tedy zda pokud spadne, poletí až na zem, aniž byste měli šanci jeho pád ztlumit. Výšku odhadujete na nějakých šest, sedm metrů, ale může to být i o něco méně (ono velké oči strachu fungují spolehlivě).
Obavy všech se naplňují, když poslední prudké chňapnutí po druhém kruhu nevyšlo a Romana padá. Stojíte na rovině, kde nemůžete dělat vůbec nic, kromě posledního dobrání lana. Můžete jen držet a doufat, že první kruh je snad tak vysoko, že ho aspoň trochu zbrzdí. Vyšlo to tak napůl. Při tom jak padal, se do lana nějak zamotal, čímž se kupodivu docela dost zbrzdil a lano se zkrátilo. Vzápětí jste ucítili prudké škubnutí a viděli jak dopadl na zem.
V první chvíli jste mysleli, že musí být určitě mrtvý. Roman dopadl na záda, na relativně rovnou kamennou plotnu, ale kupodivu se téměř okamžitě zvedl. Jediná viditelná zranění jsou odřený loket a poměrně ošklivě spálená noha od lana. Naštěstí lezl s přilbou. Trvá na tom, že mu nic není a že bude po chvíli dál lézt. Rozhodně si nechce sedat či snad dokonce lehat a při zmínce o lékaři váš posílá „někam“. Ostatní vypadají ohromeně jak to mohl přežít a být v pořádku a víc už to příliš neřeší. Jen ještě vtipkují o jeho druhých narozeninách a že se to večer musí zapít.
Co budete dělat?
a) Po pádu z takové výšky může mít poraněnou páteř, hlavu nebo vnitřní zranění. Prostě ho přinutíte si lehnout a zavoláte záchranku. Dost možná mu jde o život a později vám ještě poděkuje.
b) Je to jeho věc, neměl tam lézt. Vypadá v pořádku, tak to neřešíte. Na odřený loket mu nabídnete Septonex a náplast.
c) Ještě chvíli se mu snažíte co možná barvitě vysvětlit jakému se svým chováním vystavuje riziku a že by se opravdu měla zavolat sanitka. Pokud se vám ho nepodaří přesvědčit, je to jeho věc. Posléze se pokusíte přesvědčit aspoň ostatní, aby s Romanem dnes už na žádné skály nelezli.
d) Potřebujete zjistit, zda náhodou nemá nějaké potíže, které si neuvědomuje. Lehce mu prohmatáte páteř a požádáte ho, aby se nejprve opatrně předklonil, pak zkusil úklony doleva, doprava a nakonec záklon. Chcete, aby vám hned řekl pokud ho bude něco bolet, nebo pocítí brnění v nohou a tak. Zjistíte-li něco takového, zavoláte záchranku i proti jeho vůli. Je-li výsledek prohlídky dobrý, tak ať si „spánembohem“ leze dál, pravděpodobnost poranění páteře je zanedbatelná.