květen 2007 - Příspěvky
Nutná součást KAŽDÉHO kursu první pomoci. Naštěstí většinou jako dotaz
účastníků. Nicméně existují lektoři, kteří bez uzardění vykládají "jak se to
dělá".
Někteří svůj výklad završí tvrzením, že možné je použít kapesního nožíku a do
rány vložit plášť propisky. Méně vybavení používají střep z lahve.
Chirurgové, kteří tento výkon dělali v polních podmínkách tedy na dusícím
pacientovi většinou namítají:
- I dusící pacient se hýbe, zvláště když mu někdo vráží "rybičku" do krku.
- Zavést do krku trubici, která je na to speciálně vyrobena není snadné
- Případy, kdy je to potřeba jsou nesmírně řídké
Závěr: výkon LZE provést v polních podmínkách ale jeho výuka se pohybuje v
oblasti mýtu. Pokud se nám přihlásí záchranář, který výkon dělal s
improvizovanou pomůckou v terénu, velmi rádi jeho popis zveřejníme
Desítky let se tato mnemotechnická pomůcka udržuje v knihách i výkladech
Neustálá výuka pěti T je způsobena:
a) hezky se to pamatuje
b) má to smysl u mnoha chorobných stavů (vyjma
šoku)
c)některá T se dají přeformulovat, takže jsou skoro platná
Takže trénujme terminologickou totalitu:
- Ticho: pacient má být v klidu, proti šoku to ovšem nepomáhá
- Teplo: rozhodně je dobré zabránit podchlazení; aktivní
zahřívání pacienta ovšem může zhoršit jeho oběhový stav
- Tekutiny: zcela pomýlený slogan - při vypití většího množství
tekutin se pacient v šoku pozvrací; soudobé příručky cudně pod tímto
bodem uvádějí otírání úst vlhkým kapesníkem.
- Tišení bolesti: laik nemá k dispozici účinné prostředky.
Úprava tohoto sloganu na fixaci zlomenin je rovněž mylná. Pokud se
zraněným necloumáme, zlomeniny jej nebolí. Základem je bolest nepůsobit - tedy
nemanipulovat s pacientem vůbec
- Transport: sláva, nejlepší na konec ! Jenže transport musí
být odborný, protože je a) méně bolestivý, b) již během něj může (a musí)
probíhat léčba.
K šoku se během roku ( v rámci mýtů měsíce) budem vracet opakovaně, dnes jen
krátce náhrada Téček:
Zvedni telefon a vytoč 155
Zvedni nohy a přilej k srdci půllitru krve, která (snad)
udrží pacienta při životě (protišoková poloha)
Toto doporučení se zdá traduje již pouze v ústním podání, ale o to úporněji.
Záchranné službě příbuzní ukazují kusy dřev, které mají na "svého"
epileptika připravené.
- V okamžiku záchvatu se zuby rozpáčit nedají
- Použijeme -li sílu, vylomíme zub
- Strčíme-li k zubům pacienta prst, ukousne nám jej
- Strčíme li mezi zuby měkčí předmět ukousne z něj kousek a vdechne
- Použijeme li tvrdý předmět, vylomí si zub
- Vylomené zuby (viz výše) způsobují větší krvácení, než z pokousaného jazyka
Závěr: Pacientovi v křečích nestrkáme nic do úst !